Většinu svého „fotografického života“ jsem byl věrný stáji Canon. Pak však přišel nástup bezzrcadlovek, které tak trochu změnily celý trh. Co mě vedlo k tomu, abych kompletně přezbrojil na Sony?🤔
Ještě si pamatuji svůj úplně první foťák, což byl tenkrát maličký kompakt Olympus. S touhle značkou jsem se také poprvé podíval do světa zrcadlovek, když jsem fotil s modelem E-410.
Později jsem se začal věnovat hlavně zvířatům, a to jak v ZOO, tak ve volné přírodě. Často jsme za nimi vyráželi společně s dvěma kamarády, kteří měli oba Canony.
No a tohle byla jen otázka času, kdy se ke stejné stáji přidám i já. Když kolem sebe máte partu kamarádů se stejnou značkou foťáku, má to totiž jednu obrovskou výhodu. Můžete si vzájemně půjčovat objektivy.☺️ A tak jsem v batohu přivítal svůj vysněný Canon 40D.
Dalším upgradem byl o pár let později model 6D, a tedy můj první full-frame. Důvod byl jednoduchý – potřeboval jsem tělo na svatby a portréty, ze kterého dostanu co nejvíce detailů a nebudu dostávat osypky pokaždé, když zvýším ISO.
Bylo to skvělé tělo, ale mělo jednu nevýhodu… Žalostný autofocus. Na statické fotky to nebyl problém, ale akční fotky psů už byly trošku oříšek, zvlášť v horších světelných podmínkách, kdy se dalo spolehnout prakticky jen na středový ostřící bod.
Do téhle chvíle spolu na trhu soupeřily hlavně Canon s Nikonem a Sony si potichoučku v ústraní pracovalo na vývoji bezzrcadlovek. První modely už byly na trhu, ale upřímně to nebylo nic, co by mělo přesvědčit masu fotografů ke změně systému.
Až se objevila A7III…
Pro mě naprosto zlomový foťák, kterým Sony uteklo obou zmíněným značkám o parník kupředu a které až nyní chytají na poli bezzrcadlovek druhý dech.
Koncem roku 2019 už jsem nedokázal odolat a pořídil si vlastní A7III. I kdyby nic jiného, byla tu jedna věc, kvůli které bych to samé rozhodnutí udělal kdykoliv znovu.
Jo. Ostření na oko, neboli eye focus. Prostě držíte tlačítko, foťák si sám najde oko člověka/zvířete, nalepí na něj ostřící bod a nepustí.
I kdybyste s foťákem v ruce teď dělali salta, hvězdy nebo já nevím co všechno, pokud objekt nevyjede ze záběru, foťák bude neustále proostřovat oko.
Při focení na nízké clony byl u klasické zrcadlovky běžný nějaký ten odpad špatně zaostřených fotek. Ale u Sony? Musím se opravdu hodně snažit, abych to neměl ostré jako břitva přesně tam, kde to ostré mít chci.
Občas se to samozřejmě stane, ale v takových případech je to ve 100 % chyba mě, jako fotografa a ne foťáku… Miluju.💚
Možná si říkáte, že dříve fotografové fotili v uvozovkách na krabičku od sirek a přesto tvořili nádherné fotky. A máte pravdu!😉
Ale pro mě je naprosto klíčové to, že mi odpadá další starost během focení. Místo toho, abych řešil, zda tím fakt ostré oko a ne nos, můžu svoji pozornost maximálně přesměrovat na komunikaci s lidmi, na kompozici a hlavně na emoce.
Prostě technickou stránku fotky nechám na foťáku a já řeším to ostatní, co odlišuje skvělou fotku od dobré.
A není to jen o eye focus. Na svatbách si můžu uložit obličeje novomanželů a foťák si je bude vyhledávat i v chumlu lidí a ostřit primárně na ně.
Nespoléhám se na to na 100 %, ale je to super pomocník ve chvíli, kdy se děje nějaký nečekaný moment, kdy musím reagovat rychle a přesně. A že jich zrovna na svatbách je!😁
Pomáhá mi to zase o trošku více zachytit správně co možná nejvíce zajímavých okamžiků, na které prostě chcete mít vzpomínku.
Systém ostření je u Sony A7III dotažený téměř k dokonalosti, kdy scénu pokrývá 693 ostřících bodů, které obsáhnou 93 % scény. Jen pro porovnání, Canon 6D jich má celkem 11. Uff.🙃
Stejně tak rychlost ostření… Že přímo ke mně peláší pes plnou rychlostí? No problemo, A7III bezchybně proostří všech 10 snímků za vteřinu.
Protože tenhle původně zamýšlený krátký článek má docela slušně nakročeno na román s pokračováním…😇
Neodpustím si tuhle myšlenku. I když je článek věnovaný technice, nikdy byste ji neměli řadit na první místo. Fotka je především o nápadu, světle, emocích, prostředí a momentu. Foťák už pak slouží jen k tomu, abyste dokázali vaši představu co nejlépe zachytit.
Řešení drobných detailů a technických specifikací je tak sice fajn pro někoho, kdo žije parametry, ale lepší fotku za to za vás samo nevyfotí.
Mnohem lepší je za mě vyrazit ven s tím, co máte a snažit se z toho vymačkat maximum. Jakmile vás foťák někde začne omezovat, budete vědět, kterým směrem se posunout, jaké parametry jsou pro vás opravdu důležité a jaké jsou pouze „nice to have“.😉
Foťte venku, ne u technických tabulek!💪
Mojí prací je fotografování přirozeným a moderním stylem. Mrkněte na mé fotky a určitě se domluvíme.😉
„Největší odměnou jsou pro mě spokojení klienti, kteří se ke svým fotkám rádi vracejí i po delší době.“